Krajská Přehlídka Olomoucké Dětské Scény – PODĚS, pořádaná agilním Sdružením D, se konala letos ve dnech 12. a 13. dubna v rozlehlých prostorách hostitelské ZUŠ Žerotín už podesáté. Jak název této sumarizující reflexe napovídá, její úroveň byla v tomto roce vskutku potěšitelná. Nejen počtem a rozmanitostí souborů (deset dětských skupin) a scénických postupů (od divadla poezie přes takřka činoherní inscenace až k pokusu o výtvarně loutkářské uchopení zvolené látky), ale zejména kvalitativní vyrovnaností. Při vší odlišnosti tu nebyl k vidění vysloveně slabý výkon, což nebývá vždy samozřejmostí.
Jako první se představil divadelní soubor POINTÍK při Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově s ambiciózním zpracováním klasické literární předlohy „Tom Sawyer“. Režisér a pedagog Aleš Procházka si zvolil pro svou inscenaci již existující, starší dramatizaci Václava Renče. Podařilo se mu vytvořit velkorysou, efektně kostýmovanou podívanou s takřka muzikálovými mezihrami. Účelnost kostýmní složky však byla v přímém protikladu k nevyřešené scénografii, která aktérům spíše překážela a zdlouhavými proměnami zdržovala plynulost příběhu. Objevily se také otázky, nakolik se dětští účinkující se zvolenou látkou osobně sžili a rozumějí jí a do jaké míry pouze plní pedagogovy pokyny. Přesto byl prostějovský Tom Sawyer nepochybně cenným pokusem o ztvárnění literární předlohy tradičními ansámblovými divadelními prostředky.
Klasickou, tentokrát pohádkovou předlohu „Čert a Káča“ si zvolil i druhý soubor – DK Drak z Brodku u Přerova pod vedením Jitky Navrátilové. Sympatický dětský kolektiv z vesnice, která je věhlasnou a tradiční baštou ochotnického divadla, nezůstal dobrému jménu své obce nic dlužen. Zpracování známé pohádky zaujalo adekvátně zvolenou formou i rozsahem. Publikum si získala zejména dvojice „udřených“ čertů, která vtipně prováděla přestavby mezi jednotlivými obrazy. Otazníky se naopak objevily nad postavou Káči. Během semináře zazněly připomínky k nedostatečné motivaci této titulní postavy, což tkví ovšem již v samotném scénáři. Čertíci z Brodku si však diváky podmanili zcela suverénně.
A je tu klasická, dá se říci čítanková literární předloha do třetice. Šumperské divadélko Slunečník působící na tamější Základní škole na Sluneční ulici přivezlo inscenaci „Pipi se vrací“. Některé motivy z dnes již takřka kanonické dětské knížky Astrid Lindgrenové dramatizovala pro potřeby svého početného a věkově dosti diferencovaného souboru vedoucí Eva Šalková. Z mnoha příběhů energické a nespoutané Pipi se jí podařilo úspěšně vytvořit kompaktní a dětským interpretům odpovídající scénář. V jeho jevištní realizaci však šumperští už tak zcela bez problémů neuspěli. Ať již v důsledku až příliš předvádivého výkonu představitelky hlavní role, které chyběl nezbytný kontakt a souhra s ostatními postavami nebo problematickému věkovému obsazení některých dalších rolí.
Jitka Navrátilová se na letošním PODĚSU představila kromě Čerta a Káči ještě druhým titulem. „Divné jméno“ je dramatizací stejnojmenné povídky Ilji Hurníka, kterou pro potřeby dětských dramatických souborů již dříve upravila Šárka Štembergová. Do Olomouce ji přivezl Divadelní kroužek při MŠ a ZŠ v Oseku nad Bečvou. Inscenace zaujala publikum i porotu zejména uvolněným a hravým způsobem vyprávění a šťastně řešenou hudební složkou. Škoda jen, že vzhledem k charakteru textu, osobnosti autora i dispozicím souboru nebylo hudebních nástrojů a živé hudby na scéně více. Sympatickému scénickému tvaru by to bylo jen ku prospěchu.
Dříve hojně rozšířený proud divadla poezie byl zastoupen jedinou produkcí. Recitační soubor Páťáci ze ZŠ Školská v Zábřehu přivezl montáž z textů Michala Černíka „Ze života oblázků“. Jak vyplynulo nejen ze samotného jevištního ztvárnění, ale též z následného rozhovoru poroty s vedoucí Ladislavou Gembalovou, jednalo se o první a v mnoha směrech ještě tápavý pokus souboru o nalezení „scénického ekvivalentu básně“, řečeno s teatrologem Janem Roubalem. Přesto byla účast RS Páťáci na olomoucké přehlídce oboustrannou inspirací – členové souboru se seznámili se zkušenějšími kolegy a přehlídkové publikum se zaujetím sledovalo, že je možné scénovat i básnický text.
Z hlediska divácké interakce patřilo jistě k nejúspěšnějším vystoupení Divadelního souboru Zapálení ze ZUŠ v Šumperku. Jejich dramaturgická volba živě rezonovala s dětským a teenagerovským publikem. Text Briana Jacquese „Jamie a upíři“ upravený a inscenovaný Petrou Zsákovou vnesl do hlediště napětí i vtip. Scénáristka a režisérka si šťastně poradila i s aktuální sestavou v souboru a přepsala některé původně chlapecké role pro dominantně dívčí kolektiv, aniž tím výchozí látka utrpěla. Během semináře s porotou zazněla doporučení týkající se důslednější práce s výtvarnou složkou inscenace, zejména se světlem, které je pro vytvoření potřebné atmosféry v tomto žánru nesmírně důležité.
Ve druhém dni krajské přehlídky se představil další dětský kolektiv z Prostějova. Jana Turčanová působící na tamní ZUŠ Vladimíra Ambrose přivezla svůj PV dramík, s nímž nastudovala dramatizaci úspěšné knížky „Ema a kouzelná kniha“ současné české autorky Petry Braunové. Jímavý a romantický příběh uvedl kultivovaný a spolehlivě sehraný prostějovský soubor v jednoduchých, ale dokonalých a funkčních kostýmech. Funkčnost naopak postrádaly nedůsledné projekce, které de facto jen ilustrovaly jednotlivá prostředí a v konečném výsledku působily spíše rušivě. Úskalím inscenace se již ve scénáři také stala motivicky ne zcela zvládnutá linka Eviných dialogů s vílou a poněkud ukvapené finále. Přesto přítomné dětské publikum toto zpracování prokazatelně zaujalo.
Literárně dramatický obor hostitelské ZUŠ Žerotín představil výsledek práce 3.ročníku II. stupně pod vedením Zuzany Novákové, která pro své žáky zdramatizovala text současného britského prozaika Chrise Pristleyho „Tři přání“. Na výsledku bylo znát zaujetí a zápal všech aktérů pro zvolenou látku, zkušenost pedagoga s řešením scénického prostoru a poučená práce se světlem i – někdy přece jen přespříliš hlasitou – hudbou. Výsledný tvar měl gradaci i spád. Jeho handicapem naopak byla jistá nesourodost použitých hereckých prostředků – od expresivního až psychologického přehrávání představitelky hlavní role, věcnou demonstraci postav ostatních členů rodiny až k nevýrazné a nečitelné interpretaci hrdinčiny matky.
Souladnou kolektivní souhrou i výtečnými individuálními výkony účastníky PODĚSU naopak velice mile potěšilo představení „Analfabeta Negramotná“ v podání Divadelního souboru dRáčci Roveňáčci při MŠ a ZŠ Rovensko. Vedoucí souboru a autorce dramatizace Pavle Schönové se podařilo krásný, ale dosti košatý prozaický text zkušeného slovenského autora Jana Uličianského převést do čitelného a dramaticky funkčního tvaru, aniž by ztratil na půvabu, vtipu a poetice. Účinkující zaujali diváky přesností, humorem a schopností invenčního autorského vkladu (například přidané postavy Sherlocka Holmese a doktorky Watsonové či scéna s „kolektivní Pipi Dlouhou punčochou).
Závěr dvoudenního olomouckého maratonu patřil scénické koláži na motivy bajek (ne)bajek Jiřího Dvořáka s názvem „Sundejte si růžové brýle, prosím“ kterou s Divadelním souborem DOMA ze ZUŠ Šternberk nastudovala jeho vedoucí Žaneta Káňová. Obohatila spektrum dosud viděných inscenací o loutkářské postupy v podobě barevných rukavic, které se staly základním inscenačním prostředkem a u dětského publika vzbudily zasloužený zájem. Inspirativní byl nejen zvolený klíč, ale také žánr bajky, který umožňuje množství výkladů a jevištních variací. Úskalím tohoto sympatického minimalismu však byly některé nedůslednosti a nepřesnosti v práci s jevištním znakem.
O to cennější byl v této souvislosti pro všechny účastníky PODĚSU výborně zvolený host – inspirativní inscenace „Back to Bullerbyn“, kterou s profesionálním česko-slovinským souborem Športniki nastudoval na motivy oblíbené dětské knihy Astrid Lindgrenové režisér Jakub Vašíček. Stala se událostí sobotního večera a vzbudila nejen u dětských diváků, ale celého publika zcela zaslouženě bouřlivé ovace.
Na závěr přehlídky porota ve složení Ivana Němečková, Vladislav Kracík a Radovan Lipus rozhodla takto: přímý postup na národní přehlídku Dětská scéna Svitavy 2014 získal DS dRáčci Roveňáčci za svou inscenaci „Analfabeta Negramotná“ v nastudování Pavly Schönové. Doporučeny do širšího výběru byly soubory DS Zapálení a DK při MŠ a ZŠ Osek nad Bečvou.
Nezbývá, než si přát, aby také příští rok mohl být dětský i dospělý divák takto mnohostranně a pestře potěšen živým olomouckým PODĚSEM...
Radovan Lipus, předseda poroty
Fotogalerie